Poškozený FLASH DISK (tzv. fleška) s komplikovaným interním řešením
Jedno z typických a velmi často užívaných paměťových zařízení, které k ukládání dat využívá paměťových FLASH čipů jsou tzv. USB FLASH disky, lidově "flešky". Více o tom, co je FLASH paměť najdete např. na Wikipediiinfo
Z hlediska naší práce na obnově dat z poškozených FLASH pamětí, rozlišujeme při stanovení prognózy a ceny za úspěšnou záchranu dat nejen k typu FLASH čipu (způsob uchycení na PCB), ale i k jeho počtu takových paměťových bloků.
Naprostá většina běžných USB FLASH disků využívá jednoho až dvou paměťových bloků, což je naprostý standart. V některých případech, typicky u extrémně rychlých pamětí, může výrobce takovou paměť osadit vyšším počtem bloků, v tomto konkrétním případě můžete na obrázcích vidět celkem čtyři paměti FLASH (naštěstí nezapouzřené) na dvou PCB. Jedná se o USB paměť Corsair Voyager GT o celkové kapacitě 16GB, je tedy zřejmé, že výrobce použil konfiguraci 4x4GB Hynix na řadiči Phison. Z hlediska výkonu (R/W) se na rozhraní USB 3.0 jedná o velmi výkonné řešení, z pohledu našeho je to vcelku "prekérka".
FLASH paměťové bloky jsou po extrakci z PCB flash disku připravené pro zasazení do zařízení, které umožňuje přistupovat k paměti na binární úrovni.
Zachránit data z FLASH disku, který je poškozený elektro-mechanicky, tj. má například defektní kontroler (řadič), případně je-li fleška poškozená fyzicky, zlomená, ohnutá atp. nelze bez zařízení, které umožní, zjednodušeně řečeno, vyčítat data přímo z čipů a následně je skládat do čitelné podoby.
Záludnost obnovy dat z více-čipových FLASH paměťových zařízení netkví v manuální části práce (pokud se nejedná např. o zapouzdřené čipy, CoB - chip on board atp.), precizní odpájení je skutečně rutinní záležitost, ale v následné rekonstrukci surových dat z vytvořeních binárních obrazů. Tato procedura je velmi náročná na diskové kapacity, hrubý výpočetní výkon a ... čas.