2,5 palcové disky: rychlost jde stranou
Kategorie: Harddisky Datum: 12.10.2008 Nejvýraznějším rozdílem mezi notebookem a stolním počítačem z hlediska výkonu komponent je vždy výkon pevného disku. Naproti tomu výrobci vymýšlejí stále důmyslnější ochrany 2,5" disků proti mechanickému poškození v terénu.Malé notebookové disky jsou proti svým stolním protějškům vždy pomalejší nejen kvůli menším rozměrům ploten, které pak nemůžou dosahovat tak vysokých přenosových rychlostí, ale většinou i kvůli nižší rychlosti jejich otáčení. Běžný 2,5" notebookový disk má přibližně poloviční výkon oproti jeho modernímu 3,5" protějšku; ty nejvýkonnější však tento rozdíl dotahují.
Nejmenší to mají těžké
Na skutečně miniaturní součástky 2,5" disků jsou přitom kladeny velmi náročné požadavky z pohledu jejich odolnosti. Je sice pravda, že jejich vnitřní komponenty jsou díky menším rozměrům principiálně odolnější vůči přetížení způsobenému nárazem, ale i tak je více než 5násobně větší odolnost v této oblasti úctyhodná (běžný 3,5" disk zvládne za běhu přetížení 65G, kdežto notebookové disky ustojí i hodnoty přes 300G). Stejně tak vibrace mechanickým diskům nesvědčí a v této oblasti se najdou i více než 20násobně odolnější 2,5" disky nežli 3,5".
Namáhání mechanických součástek v notebooku dosahuje skutečných extrémů a i proto se protlačují do popředí elektronické SSD disky a nejkvalitnější notebooky jsou vybaveny sofistikovanými mechanizmy pro okamžité parkování hlaviček při detekci otřesů a rychlých pohybů. Seagate dokonce zabudoval detekci zrychlení jako volitelnou funkci do své nejvýkonnější řady 7200.2 - obsahují ji disky s písmenem G na konci modelového značení. Tzv. G-Force Protection zaparkuje hlavičky disku při detekci velkého přetížení, které souvisí s akcelerací při pádu. Za necelé 0,3 s od detekování pohybu pak ochrání zmíněným zaparkováním hlaviček disk před nevratným poškozením. Takový dotyk čtecí hlavy s plotnou disku lze pro disk považovat za smrtelné zranění.
Nejvýhodněji 160 GB
Nejvýhodnější jsou v současnosti 160GB verze mobilních disků, které nabízejí velmi dobrou cenu za 1 GB kapacity. Hnát se za většími kapacitami lze považovat za docela zbytečné, protože i 320GB disk je vlastně malý a pro masivní rozšíření úložné kapacity jsou pro notebooky mnohem vhodnější externí disky. Zmíněných 160 GB by přitom mělo bohatě stačit i na datově náročnější práce - obrovské digitální sbírky si raději nechte doma na mnohem větším úložišti.
Výsledky měření ukázaly poměrně výraznou dominanci rychlých notebookových disků v aplikačním výkonu. V této nejdůležitější oblasti deklasují běžné mobilní disky i o více než 30%. Nejvýraznějším konkurentem pro tyto rychlíky jsou pro změnu disky s velmi vysokou hustotou zápisu 125 (Seagate Momentus 5400.4) a 160 GB (Samsung Spinpoint M) na jednu plotnu. Z pohledu úspornosti se v nejlepším světle ukázaly disky Toshiba, Samsung i Hitachi.
Všechny testované disky jsou v zásadě velmi výkonné i kvůli tomu, že jde o aktuální modely. Proti standardním diskům v noteboocích s kapacitou 80 až 120 GB mohou nabídnout až o polovinu vyšší výkon, což nemalou měrou přispívá ke svižnosti systému. Pokud však v notebooku máte pouze 1 GB paměti RAM, bude lepší si nejprve rozšířit její kapacitu - toto nejlevnější vylepšení pomáhá hlavně v kombinaci s Vistami, velmi výrazně.